Hlasování v komunálních volbách je poměrně odlišné od jiných typů voleb. V komunálních volbách nedostávají voliči jednotlivé hlasovací lístky, jako v ostatních volbách, ale dostávají jednu velkou plachtu se všemi kandidátními listinami a všemi jednotlivými kandidáty na nich. A na rozdíl od jiných voleb voliči nekroužkují, ale křížkují (křížkem X).
Vyzkoušejte to!
Způsoby, jakými lze hlasovat
Volič má tři způsoby, kterými může hlasovat.
Doporučený způsob – zakřížkuj celou stranu!
Jde o volbu konkrétní kandidátní listiny. Volič ji provede tak, že umístí maximálně jeden (jinak je hlas voliče zcela neplatný) křížek X do příslušného okénka u názvu zvolené kandidátní listiny. Jde o nejefektivnější způsob volby. Hlas voliče se netříští. Všem, kteří chtějí naši kandidátku vážně podpořit, tento způsob doporučujeme.
Druhý nejlepší způsob
Zde volič volí kandidátní listinu a k tomu další kandidáty z jiných kandidátních listin. Volič ji provede tak, že umístí křížek jeden (jinak je hlas voliče zcela neplatný) křížek X do příslušného okénka u názvu zvolené kandidátní listiny a další křížky (v Přerově maximálně 35, jinak je hlas voliče zcela neplatný) umístí do příslušných okének u jmen vybraných kandidátů z jiných kandidátních listin. Pozor, křížky umístěné u kandidátů ze zvolené kandidátní listiny se ignorují (jako by tam nebyly). Tento způsob je méně efektivní. Je třeba si uvědomit, že volič dává hlas nejen zakřížkovaným jednotlivcům, ale i jejich kandidátním listinám. V některých případech tak zakřížkovanému jednotlivci pomůže k mandátu, většinou ale ne. Někdy dokonce naopak může pomoct zcela jinému kandidátovi z kandidátní listiny, na které byl zakřížkovaný jednotlivec.
Konkrétní příklad: V roce 2022 se v Přerově díky křížkování jednotlivců dostalo dostalo do zastupitelstva 6 kandidátů z 35. Zároveň toto křížkování jednotlivců mohlo oslabit některou voliči preferovanou stranu.
Nejméně efektivní způsob
Tím je volba jednotlivců napříč kandidátními listinami. Volič ji provede tak, že křížky (v Přerově maximálně 35, jinak je hlas voliče zcela neplatný) umístí do příslušných okének u jmen vybraných kandidátů z libovolné kandidátní listiny. Tento způsob je nejméně efektivní, politologická literatura jej vůbec nedoporučuje. Ani my jej nemůžeme doporučit a považujeme jej za nejméně vhodný. Je třeba si uvědomit (stejně jako u předchozího způsobu), že volič dává hlas nejen zakřížkovaným jednotlivcům, ale i jejich kandidátním listinám. V některých případech tak zakřížkovanému jednotlivci pomůže k mandátu, většinou ale ne. Někdy dokonce naopak může pomoct zcela jinému kandidátovi z kandidátní listiny, na které byl zakřížkovaný jednotlivec.
Vyhodnocení volby
Výše uvedené často plyne ze způsobu vyhodnocení komunálních voleb. Vyhodnocení je trochu komplikované. Nejdřív se hlasy pro strany rozdělují mezi kandidáty. Poté se zase hlasy pro kandidáty sčítají pro strany, aby se určil počet mandátů pro danou stranu. A nakonec se podle pořadí na kandidátní listině a podle hlasů pro jednotlivé kandidáty určuje, kteří kandidáti dané strany získají mandát. Pokusíme se to alespoň ve stručnosti vysvětlit. Zájemce o detaily můžeme odkázat na zákon o volbách do zastupitelstev obcí nebo na politologickou literaturu.
Hlasovací lístek (pokud je platný) se zpracuje tak, že jsou započteny hlasy pro jednotlivé kandidáty. Poté, pokud je zakřížkována i některá strana, se počet zakřížkovaných kandidátů odečte od počtu členů zastupitelstva (v Přerově 35). Vyjde určité číslo a hlas se přidělí právě tolika prvním kandidátům zakřížkované strany, kolik je toto číslo. Tím je hlasovací lístek zpracován.
Po zpracování všech hlasovacích lístků je tedy určen počet hlasů pro každého jednotlivého kandidáta. Dále se určí počet hlasů pro jednotlivé strany, kdy sečtou počty hlasů pro jejich jednotlivé kandidáty.
Dále se vždy určí počet mandátů pro jednotlivé strany. Mandáty mohou získat pouze strany, které získaly alespoň 5 % (procento se snižuje pro neúplné kandidátní listiny nebo při malém počtu stran nad 5 %, ale málokdy to nějaké straně pomůže, i když i to se občas stane) z celkového počtu hlasů. Počet mandátů se z počtu hlasů určí tzv. d´Hondtovou metodou.
Nakonec je tedy nutno přidělit mandáty získané každou stranou jejím konkrétním kandidátům. Pro každou stranu se určí průměrný počet hlasů pro kandidáta. Nejprve mandát získávají ti, kteří tento průměr překonali nejméně o 10 % v pořadí dle počtu hlasů. Poté mandát získávají další kandidáti bez ohledu na počet hlasů, pouze dle pořadí na kandidátní listině dané strany.
Pokud chcete lépe pochopit systém komunálních voleb, doporučujeme prohlédnout si výsledky z minulosti na volebním serveru nebo využít simulátor hlasovacího lístku, buď obecný nebo ve variantě pro Přerov.